DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Škoda 1977-1990

1977-1990

Škoda 742 je řada osobních automobilů, vyráběná automobilkou AZNP Mladá Boleslav v druhé polovině 70. let a v 80. letech 20. století. Obchodní označení vozů je Škoda 105, Škoda 120, Škoda 125, Škoda 130, Škoda 135, Škoda 136 – liší se především motorem a úrovní výbavy.
Předchůdcem této řady byly vozy Škoda 100 a 110, následovníkem byla Škoda Favorit a odvozeným typem kupé Škoda Garde, po modernizaci přejmenované na Škoda Rapid. Za necelých 14 let sériové výroby vznikly více než dva miliony těchto čtyřdveřových sedanů. Ještě v roce 2002 (tj. dvanáct let po ukončení výroby!) byly podle statistik registrovaných vozů nejpočetněji zastoupeným typem osobního automobilu na českých silnicích.
Byl to prakticky poslední typ škodovek, které si mohl zručný mechanik–amatér opravit v celém rozsahu v domácí dílně (oproti současným autům, které je často nutné připojit na počítačovou diagnostiku, jinak je i nejzručnější mechanik bez šance).
Za velkou výhodu považují někteří motoristé zadní náhon před motorem – vůz často dobře projede i tam, kde jiné vozy nemají šanci (např. blátivá cesta, hluboký sníh ve stoupání apod.). I z tohoto důvodu si lidé na vsích tato zastaralá auta stále drží – nevidí za ně v této kategorii náhradu a plně jim jejich jízdní komfort postačuje. Jiná skupina motoristů naopak tuto koncepci zavrhuje jako nebezpečnou.

Škoda 743, pojmenovaný Garde a její přímý nástupce Škoda Rapid byly sportovně laděné osobní automobily vyráběné v letech 1981 až 1990 československou firmou AZNP v Kvasinách, respektive v Bratislavských automobilových závodech. Interní číselné označení výrobce bylo Škoda 743 (pro typy Garde, Rapid a Rapid 130) nebo Škoda 747 (typy Rapid 135 a Rapid 136).
Automobil byl odvozen od čtyřdveřového sedanu Škoda 742 (obchodní označení typů Škoda 120 LS, Škoda 130 L, Škoda 135 GL a Škoda 136 GL), lišil se výrazně aerodynamičtější tvarem. Přední část vozu byla stejná jako u sedanů, ale čelní sklo bylo více skloněné, střecha snížená a přecházela plynule do šikmo zkosené zádě. Samozřejmou odlišností byl i jediný pár dveří.
Tento vůz nahradil Škodu 110 R, která se přestala vyrábět roku 1980. Celkem se vyrobilo 44 634 kusů.


Charakteristika
Karosérie je samonosná celokovová uzavřená, čtyřdveřová, se vzadu podélně uloženým motorem a pohonem zadních kol. Typickým znakem vozu je vpředu umístěný chladič s elektrickým větrákem a dva zavazadlové prostory – hlavní se nacházel pod přední kapotou, příruční za opěradly zadních sedadel. Pod předním zavazadelníkem (jehož víko se otevíralo do strany – závěsy byly na levé a z kabiny ovládané zámky na pravé straně vozu) se nacházelo rezervní kolo, které bylo zároveň účinnou součástí přední deformační zóny.
Charakteristika

Karosérie je samonosná celokovová uzavřená, čtyřdveřová, se vzadu podélně uloženým motorem a pohonem zadních kol. Typickým znakem vozu je vpředu umístěný chladič s elektrickým větrákem a dva zavazadlové prostory – hlavní se nacházel pod přední kapotou, příruční za opěradly zadních sedadel. Pod předním zavazadelníkem (jehož víko se otevíralo do strany – závěsy byly na levé a z kabiny ovládané zámky na pravé straně vozu) se nacházelo rezervní kolo, které bylo zároveň účinnou součástí přední deformační zóny.

Historie
Práce  na nástupci morálně, technicky i bezpečnostně zastarávající Škody 100/110 započaly už během roku 1971. Zcela nová karoserie je hranatější, dynamičtější a disponuje větším celkovým zasklením, což znamená do jisté míry nadčasový design a přitom dělá z poměrně malého vozu dojem většího. Linie i prostorové řešení vychází z projektu Škoda 727 z roku 1972 a vyhovuje požadavkům EHK ohledně pasivní i aktivní bezpečnosti (deformační zóny, bezpečnostní zámky, bezpečnostní hřídel volantu, palivová nádrž v zadní části vozu apod.). Podvozkové skupiny (motor, převodovka, nápravy) byly po úpravách převzaty z předchozích modelů.
Pro výrobce bylo příjemné snížení počtu výlisků i svarů oproti předcházejícímu modelu, což přineslo zrychlení výroby. Podstatným krokem ke zvýšení životnosti automobilu bylo zavedení elektroforetického lakování karosérie, které se s menšími úpravami na technologii používalo i pro pozdější typy Škoda Favorit a Škoda Felicia.
Nová škodovka byla motoristické veřejnosti představena na brněnském strojírenském veletrhu v roce 1976.

Milníky
V  srpnu 1976 vyrobena první série typu Škoda 105/120. Do konce roku vzniklo několik stovek vozů Škoda 120 a zanedbatelný počet vozů Škoda 105. V úvodní nabídce byly tyto modely: low-endová Škoda 105 S, její vybavenější příbuzná Škoda 105 L a střední model Škoda 120 L. V průběhu roku 1977 se výroba rychle rozbíhala a přibyl luxusnější, silnější model Škoda 120 LS, který se nakrátko stal vlajkovou lodí AZNP. V roce 1978 se pobočný závod AZNP Vrchlabí rozhodl, že výbava "el-esky" není dost bohatá a tak vznikl high-endový model Škoda 120 GLS jako toho času nejluxusnější provedení této řady. Na druhém konci žebříčku přibyl také druhý nejchudší model (po Škoda 105 S) Škoda 120. V roce 1981 se objevil model Škoda 105 GL jako nejluxusnější model "stopětek". V roce 1982 se objevily modely Škoda 105 SP jako užitkový vůz řady 742 a Škoda 120 LE jako úspornější verze. V roce 1983 prošla celá typová řada 742 velikou rekonstrukcí a inovací, která dala vzniknout modelu "M". Končí výroba jak malosériových modelů Škoda 105 GL a Škoda 120 LE, tak i chudší Škoda 120. Roku 1984 přišla ještě silnější Škoda 130 L s motorem 1289 cm³, který byl vyvinut již mnoho let předtím, ale používal se jen v závodních vozech Škoda 130 RS. Pro civilní vozy musely být provedeny zásadní úpravy pro zvýšení spolehlivosti a životnosti. Z ní byly zpětně odvozeny závodní a soutěžní speciály. Začíná výroba "kříženců" Škoda 120 LX a Škoda 120 GL. V roce 1986 skončila výroba nejchudšího modelu Škoda 105 S, naopak se začal vyrábět toho času nejluxusnější model Škoda 130 GL. V roce 1987 končí výroba "silných stodvacítek" - modelů Škoda 120 ve verzích LS, GLS a LX. Naopak přibyly výkonné modely Škoda 135 a Škoda 136 s motory převzatými z připravovaného Favoritu (jiná hlava válců, jiná ložiska klikové hřídele atd.). Tyto vozy ve skutečnosti nepatří do typové řady 742, ale 746 – číselné rozlišení se ve skutečnosti týká jen úprav na motoru, ačkoliv „eMková“ modernizace byla mnohem výraznější skok. Roku 1988 se přestaly vyrábět modely Škoda 105 i Škoda 130, na oplátku přibyl typ Škoda 125 L. V téže době se objevily vozy Škoda 135/136 v exportních verzích výbavy Si, Li a GLi - měly namísto karburátoru vstřikování Bendix, na československé silnice se však dostaly jen výjimečně, byly totiž náročné na kvalitu paliva a oleje. V roce 1989 se přestaly vyrábět modely Škoda 120 GL i Škoda 120 L, čímž končí výroba "opravdových stodvacítek". Na programu zůstávají jen Škoda 125, Škoda 135 a Škoda 136. V lednu 1990 sjela z mladoboleslavské linky poslední vozidla Škoda s motorem vzadu. O něco pozdějí se totéž stalo ve Vrchlabí a v srpnu 1990 skončila v Kvasinách i výroba příbuzného kupé Rapid.

Sériové modely

Rozlišení typů podle číselného označení
Základní typ Typová přípona (udává vybavení) Typ motoru Objem motoru, vrtání/zdvih Výkon Točivý moment Max. rychlost Palivo
Škoda 105 S, SP, L, GL 742.10 1046 cm³, 68/72 mm ČSN 33,9 kW, ISO 33,1 kW / 4800 ot/min ČSN 74,5 N.m, ISO 72,8 N.m / 3000 ot/min 130 km/h BA 90
Škoda 120 -, L, GL, LE 742.12 1174 cm³, 72/72 mm ČSN 38,3 kW, ISO 36,7 kW / 5000 ot/min ČSN 85,2 N.m, ISO 82,0 N.m / 3000 ot/min 140 km/h BA 90
Škoda 120 LS, GLS, LX 742.12X 1174 cm³, 72/72 mm ČSN 42,7 kW, ISO 40,5 kW / 5200 ot/min ČSN 90,2 N.m, ISO 85,5 N.m / 3250 ot/min 150 km/h BA 95
Škoda 125 L 742.12 1174 cm³, 72/72 mm ISO 36,7 kW / 5000 ot/min ISO 82,0 N.m / 3000 ot/min 150 km/h BA 91
Škoda 130 L, GL 742.13 1289 cm³, 75,5/72 mm ISO 43,0 kW / 5000 ot/min ISO 97,0 N.m / 2850 ot/min 150 km/h BA 95
Škoda 135 Si, L, Li, GL, GLi 742.135 1289 cm³, 75,5/72 mm ISO 43,0 kW / 5000 ot/min ISO 94,0 N.m / 3000 ot/min 150 km/h BA 91 (olovnatý i bezolovnatý)
Škoda 136 Si, L, Li, GL, GLi 742.136 1289 cm³, 75,5/72 mm ISO 46,0 kW / 5000 ot/min ISO 100,0 N.m / 3000 ot/min 150 km/h BA 96 (olovnatý i bezolovnatý)

Vozy Škoda 135 a 136 sice formálně tvoří novou řadu 746, ale z logiky věci jsou zahrnuty pod řadu 742.
POZOR - v tomto přehledu NEJSOU uvedeny příbuzné vozy Škoda 743 - obchodní označení Garde a Rapid!

Modernizace v průběhu let
1977: dosavadní stálý převod rozvodovky změněn z hodnoty 4,44 na 4,22, což zůstalo později všem vozům 105 a 120 s výjimkou provedení 120 LE (to mělo rychlejší převod 3,90, stejně jako pozdější vozy 130, 135, a 136).
1978: symboly na přístrojové desce a štítu byly změněny v souladu s požadavky EHK, tak, jak platí dodnes (např. symbol kontrolky benzinu se z tvaru nálevky změnil na symbol čerpacího stojanu).
1979: plastový spojler na zadní kapotě výrazně zlepšil tok vzduchu okolo vozu. Chromované poklice (popř. mezikruží) na kolech byly nahrazeny elegantnějšími plastovými krytkami. Exportní verze a model 120 GLS dostaly samonavíjecí pásy na předních sedadlech. Začal se montovat výkonnější alternátor 42 A namísto dosavadního 35 A, pro vyšší verze (počínaje 120 LS) dokonce 55 A. Nová a výkonnější byla i zapalovací cívka se sekundárním napětím až 31 kV (dosud max. 24 kV). Karburátor dostal nové převody ovládacího bovdenu, ocelový chladič byl nahrazen výkonnějším hliníkovým chladičem typu SOFICO.
1980: dosavadní 14" kola byla nahrazena pohlednějšími 13", čímž se prodloužil rozchod kol o 20 mm na nápravu a změkčilo pérování. Rekonstruováno topné těleso včetně ovládání a začal se montovat nový typ startéru (0,66 kW / 1000 ot/min).
1981: přibyl typ masky s oválnými světlomety pro typy 105 L a 120 L, všechny vozy mají z výroby halogenové žárovky a verze 120 i posilovač brzd. Změnil se převod ruční brzdy, dveřní kliky nahrazeny bezpečnějším provedením, leštěná ramena stíračů nahrazena černými a nádrž zabezpečena proti úniku paliva při převrácení vozu. Modely 105 GL a 120 GLS dostaly jednodílné prepregové nárazníky namísto chromovaných, velké horizontální zadní skupinové svítilny a cyklovač stíračů.
1982: namísto chromovaných zrcátek se na dveře montují plastová.
1983: v srpnu přišla zásadní inovace všech typů řady 742 - model M neboli "emko". Nejviditelnější byla nová přední maska s oválnými nebo tvarovými světlomety pod půlenou mřížkou chladiče a s dobře viditelnými ukazateli směru, všechny modely dostaly zadní čela s velkými skupinovými světly (převzaté z typů GL/GLS/Garde). U všech typů rozšířen rozchod předních i zadních kol (o 135, resp. 110 mm) - staré modely s původním rozchodem se od té doby souhrnně nazývají "užovkami". Vybrané typy začaly být vybavovány modernější úhlovou kyvadlovou nápravou (neboli nápravou s vlečenými rameny a lomenými kloubovými hnacími hřídeli kol), na řadu Škoda 120 se začala montovat nová spojka s talířovou pružinou (namísto původní spojky s vinutými pružinami) a významnou změnou bylo i nové moderní a přesnější hřebenové řízení (namísto původního maticového) a volant s věncem z pěnového polyuretanu. Dosavadní prepregové nebo chromované nárazníky u všech typů nahrazeny půlenými polypropylenovými na ocelové traverze (vyhovuje předpisu EHK č.42). Obtokový systém čištění oleje změněn na plnoprůtokový, což přineslo výrazné zkvalitnění mazání a prodloužení intervalů výměny oleje na dvojnásobek. Díky novému karburátoru Jikov SEDR klesla spotřeba i emise. Zapalovací souprava odrušena v souladu s předpisem EHK č.10. Na tachometru přibyl denní počítač kilometrů, sériově se začaly montovat samonavíjecí pásy na přední sedadla, vyhřívané zadní sklo, na přání se montuje doplňková výbava (střešní okno, odkládací kapsy...) atd.
1984: v souladu s požadavky vyhlášky FMD se na všechny vozy začala montovat zadní mlhovka a na přední blatníky boční blinkry. Vybrané typy obdržely pětistupňovou převodovku (kuriózní bylo zmenšení palivové nádrže z 38 na 37 litrů, protože nová převodovka byla delší a zasahovala právě do prostoru nádrže). Byl nově vyztužen blok motoru, zvýšen výkon oběhového čerpadla chlazení, přestaly se montovat chladiče oleje, zlepšilo se utěsnění celého motoru i odhlučnění kabiny. Interiérové přístroje dostaly antireflexní skla. Spojka s talířovou pružinou a posilovač brzd začaly být montovány již do všech modifikací.
1985: na všechny typy se montuje již jen hřebenové řízení. Tvarovými světlomety jsou vybaveny všechny modely Škoda 120 (oválné světlomety zůstávají jen pro Škodu 105). Vyšší typy vozů (výbava LS, GL a GLS) dostávají velkoplošné kryty kol.
1986: v souladu s vyhláškou FMD 41/84 Sb. se montují bezpečnostní pásy i na zadní sedadla. Interiérové čalounění v souladu s požadavky předpisu EHK č.34 obsahuje zpomalovače hoření. Řadicí táhlo nahrazeno spolehlivějším provedením, nové je i palivové čerpadlo. Kvalitní elektroforetické lakování rozšířeno i na podvozkové díly (ty se do té doby lakovaly syntetickou barvou a vypalovaly). Lesklé střešní okapové lišty nahrazeny černými. Zpětné zrcátko se standardně montuje i na pravé straně vozu.
1987: do všech modelů se podle požadavků EHK standardně montují opěrky hlavy předních sedadel. Přibyl nový oválný typ přístrojového štítu s otáčkoměrem a kontrolkami pásů, sytiče a ruční brzdy (zapojeno ale jen v provedeních na export). Rekonstrukce a další zesílení bloku motoru v souvislosti s přípravou pro model Favorit.
1988: nová jednodílná maska chladiče, silnější akumulátor, alternátor 55 A s elektronickou regulací napětí a výkonnější startér (0,8 kW / 1500 ot/min) pro všechny modely.

 

.